Menstruační kalíšky

10. května 2017 v 23:05 | Káťule |  Kecíky
Ahoj!

Tenhle článek asi nebude pro každého, varuju vás už takhle na začátku. Proto zvažte sami osobně, zda si ho máte, nebo nemáte přečíst. Budu zde mluvit o menstruaci (a možná i dost graficky), proto pokud vám to přijde jako něco, o čem si číst nechcete, víte, kudy pryč. A pokud vám nevadí o takových věcech mluvit, jen do toho! Článek si určitě přečtěte, budu ráda :). Koneckonců nemluvím o ničem ojedinělém… A popisuju jen svou vlastní zkušenost (takže pokud by se tu měl někdo cítit hloupě, jsem to já - a já se hloupě necítím, takže směle do toho… jen si s radostí přečtěte, jak moje tělo funguje :D…).

Uvědomuju si, že menstruace je pořád ještě téma, o kterém se příliš otevřeně nemluví - a mně to přijde hloupý. Neříkám, že přijdu do hospody za kámošema a první co, začnu jim vykládat o své menstruaci - to ne :D. Ale mělo by to být téma, o kterém by nám nemělo být trapné mluvit. Je to přirozené, děje se to každé ženě… U nás doma to nikdy tabu nebylo - mamka mi o tom řekla tak v osmi letech, nebála jsem se jí zeptat na jakoukoliv otázku, kterou jsem k tomu měla, a nepřišlo mi hloupé o menstruaci mluvit ani před/s taťkou. Mám štěstí na cool rodiče asi, nebo co :D. Anebo pro mě neexistují tabu témata :D.

 

Tips & Tricks: Létání

1. května 2017 v 19:35 | Káťule |  Kecíky
Ahoj,

zkouškové mám úspěšně ukončené od 10. ledna a teď užívám prázdniny (psáno na začátku února, než jsem začala hrotit bakalářku :D...). Užívám doslova. Byla jsem na výletě. A ne hned tak nějakém. Byla jsem v Dánsku. Za kamarádem, co tam studuje. Od 1. do 8. února. A bylo to super. (Pro moje známé, které zajímají fotky - najdete je na obvyklém místě, kam dávám fotky z výletů/dovolených/atp.)

Teď už mám bakalářku dávno odevzdanou a učím se na státnice. A vzpomněla jsem si na tenhle článeček, který jsem sepsala v únoru a zapomněla na něj...

Tak teď k tomu proč: Před odjezdem jsem se o tom bavila se spolužačkou, protože jsem si kupovala letenku, jenže ten můj kamarád nestuduje v Kodani. Doprava byla teda maličko komplikovaná (nebo spíš delší, než komplikovaná). Koupila jsem si letenku, jízdenku na bus, který jede z letiště přímo do jeho města (asi 4,5 hod), zpátky to samé - jízdenka do Kodaně + letenka. Kamarád tam ale jezdí autobusem a já jsem říkala, že to nechápu. Spolužačka pronesla, že chápe, že by sama letadlem taky neletěla. Začala jsem se tedy o tuhle problematiku zajímat a došla k šokujícímu závěru. Strašně moc lidí v mém věku (nebo i v jiném věku) ještě nikdy neletělo letadlem a mají z toho strach. Takový strach, že by nikdy neletěli. Že by se radši kodrcali tři dny autem za příšerný pálky utracený za benzín, než aby vůbec zvážili možnost letět. A to mi přijde jako strašná škoda. A když jsem to konzultovala s dalšími lidmi, spousta z nich mi řekla, že z toho mají hrůzu, protože nevědí, co čekat. Povyprávěla jsem jim hodně, ale usoudila jsem, že článek tohoto typu by mohl někomu pomoci. A pošlu i odkaz zmíněným kamarádům (takže zdravím, pokud jste jeden z nich a čtete), snad to ocení.

A ještě jedna věc… Nepovažuju se za experta na létání, vím, že jsou lidi, kteří létají mnohem víc. Spíš chci sepsat vlastní zkušenosti, protože párkrát jsem už letěla, ať už s rodinou, jen se ségrou, nebo sama.


Jak cestovat zábavně

18. prosince 2016 v 17:25 | Káťule |  Kecíky
Ahoj všichni!
Já vím, já vím! Poslední článek v srpnu… A za tenhle rok jen 10 článků (je to slabota). Dokonce i v roce 2006 (kdy byl blog založen v listopadu) bylo článků víc (54) :D. Ale jsem opravdu vytížená. Měla jsem popravdě několik nápadů na články, ale nějak k tomu nedošlo. Nebyl čas. Moje ISC boardovská kariéra se ale pomalu blíží ke konci, tak uvidíme, kolik času bude pak. Nástupce už od 12. prosince mám i oficiálně zvoleného, transition probíhá, drink na oslavu jsme si dali, venku sněží, chystám se večer s kamarádkou slavit Vánoce a zítra mi přijede kamarád z Dánska, kterého jsem dva roky neviděla. Život nemůže být lepší! A teď ještě píšu konečně článek!

Plánuju ho už od konce srpna/začátku září. Bude takový letní. Pomáhala mi s ním ségra. Byly jsme totiž spolu na dovolené letos. Přes týden v Portugalsku, naprosto boží výlet. A když už jsme tam byly, řešily jsme, jak si cestování užít. A tohle je pár nápadů, které jsme společně měly.


 


Harry Potter bleskovka

17. srpna 2016 v 14:09 | Káťule |  Soutěže
Ahoj!!
Jak jistě mnoho z vás ví, nedávno vyšla nová HP kniha - už osmá. Já ji mám přečtenou už nějakou dobu a taky pro vás píšu jakousi "recenzi", nebo spíš vlastní zamyšlení nad tou knížkou. A teď, než to dopíšu, mám pro vás jen malou harrypotterovskou bleskovku, abychom tu novou knížku oslavili :).
Bleskovky tu nebyly už hooodně dlouho, tak jsem si říkala, že by to bylo pěkné po nějaké době zase jednou zkusit :).
Tak pojďte :). Asi nastavím i skryté komentáře, abyste od sebe nemohli opisovat, i když je mi jasné, že kdo chce, správnou odpověď si snadno vyhledá :D.



Dobří lidé ještě nevymřeli

28. června 2016 v 23:48 | Káťule |  Moje vysokoškolské dobrodružství
Ahoj!
Rozhodla jsem se vám dnes trochu poreferovat o svém dni, protože byl... Minimálně velmi zajímavý.
Vypadalo to od rána jako normální den. Prostě jsem vstala s tím, že se odhlásím z koleje a pojedu domů. Sbaleno a uklizeno bylo od včera, takže klídeček a pohodička. Byla jsem domluvená s kamarádkou z Brna, ke které se stěhuju na byt, že se sejdeme (ona na to využila svou obědovou pauzu), abych si k ní hodila věci, které nemá moc smysl tahat z Brna domů a zase zpátky - teda hlavně nádobí, fén na vlasy, bačkory, atp. Dovezla jsem si to tam, a protože moje nová spolubydla využila tu obědovou pauzu na mé stěhování (a pracuje asi 5 min od bytu), šly jsme k ní do práce na oběd.

(Tohle mi to našlo, když jsem hledala dobrý skutek :D...)

Vzdálená podpora

15. června 2016 v 13:30 | Káťule |  Kecíky
Článek byl napsán už včera, takže veškeré časové údaje typu "dnes" si převeďte o ten jeden den :). Měl být zveřejněn už včera, ale nakonec jsem šla radši spát :).

Ahoj!

Nevím, proč tenhle článek přesně píšu, nevím, co je jeho cíl, nevím, o čem přesně bude, nevím nic. Ale měla jsem tak trochu potřebu ho napsat. Možná nebude dávat smysl, pravděpodobně to bude jen takové nějaké zvracení mých pocitů, ale snad to dopadne aspoň trochu čitelně :D.

Od 8. června jsem teď doma (přijela jsem skoro po měsíci, kdy jsem byla celou dobu v Brně z důvodu zkoušek), škola hotová, kamarádi v Brně nebo u sebe doma, většina pořád zkouškuje, takže není stejně čas být spolu. Ale to neva, donutilo mě to k několika věcem :). Zaprvé si dát dárek za zkoušky - další dvě náušnice: obrázek. A zadruhé, začala jsem ve velkém kontaktovat kamarády ze zahraničí, které jsem dlouho neviděla. Nevím ani proč. Jsou to všechno lidi, se kterými si píšu pravidelně, ale nikdy to nebylo takhle, že bych obepsala všechny najednou. A právě proto vzniká tenhle článek.

It's All About You(Tube) - The Youtube Boy Band

1. června 2016 v 13:53 | Káťule |  Texty a překlady
Ahojky,
tak jsem dnes při učení na zkoušku zjistila, že toho není moc a není to ani těžké :). Teď jen doufám, že tam nedá nějaké sviňárny, protože jinak bych měla být připravená :). Ještě půjdu opakovat, ale dělám si teď pauzu - obědvala jsem, a pak jsem se rozhodla přeložit další písničku, to tu dlouho nebylo :). A protože tuhle jsem vám chtěla dát už dávno, tady ji máme :).
Neberte to vážně, je to jen taková recese. Nazpívala to skupina Youtube Boy Band (youtubeři Marcus Butler, Jim Chapman, Alfie Deyes, Joe Sugg a Caspar Lee) - všichni jsou to britští youtubeři a velký kamarádi (jedinej Caspar je z Jižní Afriky, ale bydlí v Londýně :D). Tahle skupina vznikla kdysi, když se někde v hotelu Marcus, Jim, Alfie a Joe nudili - nazpívali spoustu útržků písniček a fanoušci se vážně bavili. Tak udělali druhý díl už doma, kam přizvali Caspara. A pak se s nimi spojili Sport Relief a udělali z toho takovouhle blbinku na charitu.
Sport Relief je akce, která má za cíl "rozpohybovat Británii", vybrat peníze na podporu potřebným v UK i ve světě, sjednotit Brity a měnit životy. Je to jedna z největších akcí v UK, na které se vybírají peníze pro dobrou věc. A tak když kontaktovali kluky ohledně téhle možnosti, ti s tím nadšeně souhlasili.
Ještě bych chtěla zmínit, že prý z nich neumí zpívat nikdo (jen Joe) a na kytaru prý umí hrát jen Marcus :D. Tuším, že to ale jen zpívali, vůbec nehráli na nástroje :D. Tu písničku zbožňuju - a tady se ukazuje, jakou mám výhodu se svým hudebním hluchem. Kamarádka, co zpívá ve sboru, to nemůže ani slyšet, protože jí z toho prý vstávaj chlupy na těle :D. Jinak se jim lidi spíš smějou, ale mně se to prostě líbí, protože nepoznám, kdo z nich (ne)umí zpívat. Nakonec je to ale jedno, protože touhle blbůstkou vybrali opravdu velké peníze na podporu dobré věci :).
Jinak - jak hrají na ty kytary… Zleva: Caspar, Alfie, Joe, Jim, Marcus :) - pokud to teda nevíte a zajímá vás to :D.

Další články


Kam dál