Duben 2008

7. kapitola: McGonallka v rozpacích

30. dubna 2008 v 15:55 | Kaczíczek |  Všechno zlé je pro něco dobré
Posle kapča......komenty:)
Lil si teď pravidelně sedala na hodiny vedle Jamese. Katie to samozřejmě nevadilo, protože jednak to štěstí kamarádce přála a pak měla Siriuse volného zase jenom pro sebe.
Před hodinou přeměňování si Lily sedla Jamesovi na klín a začala ho líbat. Byli tak zabraní do svých sladkých polibků, že ani nezaregistrovali McGonagallovou vcházející do třídy. Ta si jich brzy všimla: "Lilian Evansová!....Jamesi Pottere!............." Pár však jako by ji neslyšel. "Slečno Evansová.........Pane Pottere........" McGonagallová přešla až úplně k líbající se dvojici: "Ehm,....hrdličky,......nechte si to po vyučování!" Lily si začala uvědomovat, že je někdo pozoruje. Odtrhla se od Jimmieho a podívala se přímo do očí rudnoucí McGonallce. Tu hodinu se profesorka nemohla soustředit ani na výuku ani na výklad.
****************************
Celá škola se divila, že se Evansová mohla dát dohromady s Potterem. Vždyť ho tak nesnášela. A vůbec, proč on na ni čekal takovou dobu? Líbila se mu od prváku, ve třeťáku ji začal nabalovat, ale ona ho donedávna odmítala. Proč si radši nezačal něco s nějakou z jeho početných fanynek? Byla mezi nimi nejedna krásná holka. A Evansová....jaktože najednou takhle změnila názor? Nikdo tomu nerozuměl. Řešili tento pár často a úplně všichni. I učitelé občas nevěřícně zakroutili hlavou, když je ruku v ruce stále se smějící potkali na chodbě. Vždyť oni se k sobě hodí snad nejmíň z celé školy. Takových děvčat dělalo na Jamese oči. A právě ty jeho oříškové, které nedají spát spoustě holek, teď patří té Evansové. Je pravda, že se Lily změnila. Od té doby, co s Jamesem chodí, už není taková šprtka. Jedna horší známka už ji nerozhodí. Není taková přísná primuska jako bývala, nestydí se tolik za své city. A hlavně, naučila se pořádně smát a užívat si volnosti života. Ta láska má na ni dobrý vliv.
Všechen volný čas teď trávili ve čtyřech: Lily a James + Katie a Sirius.
**************************
Datum 31. října 1981 si pamatujeme všichni. Vrylo se nám do srdcí jako datum, kdy skončila jedna velká láska, kdy skončil románek, který vypadal jako bez konce. Jedině Harry Potter nám bude připomínat dva velké kouzelníky, kteří se milovali, ale do lásky jim zasáhla rána osudu. Toho dne oba zemřeli. Bylo jim necelých 22 let. Svůj vztah okořeněný láskou zapečetili svatbou. Jejich manželství bylo krásné a bylo by jistě ještě krásnější, kdyby přežili. Jejich roční syn Harry byl tenkrát smutnou památkou právě na tento svazek. Podobá se jim opravdu hodně a některé pozůstalé stále bodá u srdce, když vidí Harryho s Jamesovým vzhledem, Lilyinýma očima a Lilyinou povahou. Proč to vlastně muselo skončit tak brzo?
Potterovi a přátelé na Vánoce :)

6. kapitola: Propuštěná

30. dubna 2008 v 15:23 | Kaczíczek |  Všechno zlé je pro něco dobré
Todle je předposlední kapča. Co se tam bude dít vypovídá název. Komenty!:)
James teď chodil denně po vyučování za Lily a na její přání jí nosil úkoly a vysvětloval novou látku. To bylo poprvé v jeho životě, co dával o hodinách pozor.
Jednou za ní přišel a na pozdrav ji políbil na tvář. Ucukla a pronesla: "Ber prosím tu pusu, co jsem ti dala já, jako malou pozornost a vděčnost. Nemyslela jsem tím, že tě miluju." Honilo se jí hlavou něco jiného: Jak mu můžu tak nestydatě lhát? Já bych byla ráda, kdyby se konečně dozvěděl pravdu.
Jimmy to vzal. Bylo to pro něj sice ze začátku strašně těžké, ale zvládl to. Za Lily však chodil dál.
Když ji propustili, čekal na ni před ošetřovnou v doprovodu Sirieho a Katy. Vyšla ven a on ji objal jednou rukou kolem pasu. Kupodivu se mu nevyškubla. Hezky ho pozdravila: "Ahoj Jamesi!"
Nemohl si odpustit otázku: "Tys mi řekla Jamesi! Odkdy ty mi říkáš jménem?"
"Od té doby, co ty mi říkáš Lily. Proč jsi mi vlastně začal říkat jménem, když jsem se probrala, Jimmy?"
"Když jsi byla v bezvědomí, bál jsem se o tebe. Jak můžu říkat příjmením někomu, o koho se bojím?"
"James Potter a strach? Copak ty máš city? Ty víš, co je to strach?"
"Poznal jsem pouze jeden z nejhorších strachů-strach o někoho. Mockrát jsem se bál, ale vždycky jenom o nějakého člověka. Kolikrát jsem se bál o Siriuse, o Petra, o Remuse, o rodiče......a o tebe," dodal tišším hlasem.
Ani jeden z nich nezpozorovali, že se od nich Sirius i Katie odpojili. Lily se mu po těch slovech vrhla kolem krku. James se jí podíval do očí a pošeptal jí: "Navíc mi došlo, že nemůžu říkat příjmením osobě, kterou miluju." Objal Lily tak prudce, že ji zvedl ze země. Jejich rty se spojily. Přestože stáli na původně opuštěné chodbě, měli teď docela hodně diváků. James se rozhlédl. Viděl spoustu fanynek, které by mu nejraději jednu vrazily, také fanynky, které by se nejradši popraly s Lily. Jeho oči nepřehlédly ani šťastnou Kate se slzami na krajíčku a úsměvem na tváři, ani Siriuse, který se usmíval a na jeho pohled mu právě odpovídal vztyčeným palcem. Teď už věděl, že si Lily získal.
Obrázek “http://www.freewebs.com/meertjuh91/LillyAndJames6.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
Jůůůů :)

5. kapitola: Super zprávy

30. dubna 2008 v 15:04 | Kaczíczek |  Všechno zlé je pro něco dobré
Lily se nám probrala a co bude dál? Tak čtěte!!! A nechte komenty, pls....:)
Kate ze sebe schodila Siriuse a utíkala za Jamesem na ošetřovnu. Když se Siri probral z leknutí, vyrazil za nimi. Dorazili na ošetřovnu. Lily ztuhla štěstím: "To jste zlatý, že jste všichni přišli. Katie, mohla bys na chvíli odejít i s Blackem?"
"Black má jméno, Evansová!" utrousil Sirius, stejně však odešel.
"Proč jsi je vyhodila?" zeptal se zmatený Jimmie.
"No víš, když jsi odešel, bavila jsem se s Pomfeyovou. Řekla mi, že jsem měla asi jenom 50% na přežití. Kdybys mě nepřinesl, na stopro bych zemřela," Lily se ztěžka posadila a naklonila se k Jamesovi. Pošeptala: "Díky," zlehka ho políbila na tvář.
"Ale to byla samozřejmost," hájil se překvapeně.
"Už pro ně můžeš dojít," usmála se Lily a kývla směrem ke dveřím, ve kterých před chvíli zmizeli Sirie a Katie.
James jen nerad opustil Lily, ale chtěl dojít pro své přátele. Zvedl se, povzdychl si a vyběhl ven na chodbu. Za rohem málem vrazil do líbající se dvojky. Štouchl do Siriuse, který se velice neochotně odlepil od své dívky. Jak si všimli Jamese, naskočil jim na tváři úsměv úlevy. Katie si však stejně neodpustila jízlivou poznámku: "Nechápu, proč nás vyhodila."
"Jen mi chtěla poděkovat, že jsem ji nenechal v loji, když ji zasáhlo to kouzlo."
"Nějak dlouho ti děkovala," poznamenala nedůvěřivě.
Vrátili se zpět. Všichni si sedli na postel. Z jedné strany James a z druhé Kate se Siriusem. Lily je přejela vděčným pohledem a šťastně se usmála. "Tak, co se stalo nového, když jsem byla v bezvědomí?" Nadšeně se pustili do vyprávění, jeden druhého překřikovali. Nevynechali vůbec nic. Vyklopili jí opravdu všechno, včetně toho, že se dala Katie dohromady se Siriusem.
V chlapecké ložnici se Siri pustil do Jimmyho: "Neříkej mi, že nás Evansová vyhodila jenom proto, že ti chtěla poděkovat. Kámo, já tě znám a takhle šťastného jsem tě už dlouho neviděl........"
"Víš, ona.....ona..........no prostě mě......ona prostě..........."
"Leze to z tebe jak z chlupatý deky. Mám to z tebe dostat násilím?" zeptal se se smíchem Sirius.
"Prostě mi dala pusu na tvář."
"Jenom na tvář?" nedal mu pokoj pobavěně se usmívající Sirie.
"Hmm, myslím, že to byl jenom výraz díků."
"Nebyl. Ta je z tebe celá paf. Miluje tě. Víš, že se v holkách vyznám, brácho..........To jsou hned tři dobré zprávy za dnešek.....1.Evansová se probrala...2.Miluje tě, dokonce tě políbila.....3.Hmmm, a já chodím s dívkou svých snů........"
http://img209.imageshack.us/img209/34/shesaidyesbysinisterotajq4.jpg
Supééér obrázeček :)

Ftmž. Romione

29. dubna 2008 v 15:51 | Kaczíczek |  Dvojice
Kwásný fotomontáže :)

4. kapitola: Ošetřovna

29. dubna 2008 v 15:03 | Kaczíczek |  Všechno zlé je pro něco dobré
New kapča....komenty:)
Od toho dne, kdy se odehrál ten strašlivý souboj, byl James na ošetřovně jako doma. Často vysedával Lily u nohou a pozoroval ji třeba 2 hodiny. Dny ubíhaly. Už to byly 3 dny od doby, kdy se to stalo. Lil se však neprobírala. Čtvrtý den měl James pocit, že se jí objevil na tváři lehký úsměv. Teď už nevypadala jako v bezvědomí, ale pouze jako když spí.
James přestal chodit jako tělo bez duše a začal se znovu usmívat. Pravidelně nosil na ošetřovnu květiny a dal je do vázy. Vždy, když se lehce usmála, říkal si, že spí a že se jí zdá o něm. Pak se ale vždycky okřikl: Vždyť mě nesnáší. Pokolikáté už takhle seděl na Lilyiné posteli a díval se na ni...A ona jako by cítila jeho přítomnost i každý jeho pohled.
Už byla v bezvědomí pátý den, ale madame Pomfreyová tvrdila, že už je to lepší a brzy se probere.
Jimmy ani nedával pozor na hodinách. Ne snad, že by někdy dával, ale vždycky to bylo proto, že se vybavoval se Siriusem. Teď to bylo ze smutku, zoufalství a strachu.
Jednou po obědě se opět, jako každé odpoledne, vydal s obzvlášť krásnou kytkou na ošetřovnu. Vše probíhalo jako vždy. Dal ji do vázy, starou vyhodil a sedl si k Lily. Začal na ni promlouvat: "Lily, moc se ti omlouvám. Měl jsem zakročit. Je mi to strašně líto." Zdálo se mu, že mrkla. A taky že ano! Jednou, podruhé, potřetí........James vduchu počítal. Najednou sebou trhla a rychle otevřela oči. Rozhlédla se kolem sebe. Uviděla Jamese a na tváři se jí rozlil ten nejširší úsměv. Nenechal ji ani rozkoukat a hned se začal vyptávat: "Lil, jak se cítíš?"
Chvíli ho pozorovala a pak řekla: "Ach Jamesi, jako by mě někdo ošklivě zaklel....A jak jsem se tady vzala?"
"No, dva třeťáci ze Zmijozelu po sobě metali kletby a ty ses jim jako primuska snažila zabránit. Stoupla sis mezi ně, ale jedna kletba trefila přímo tebe. Vážně tě dost zle zasáhla. Promiň, nestihl jsem zakročit. Vzal jsem tě ze země a donesl sem. Už jsi byla v bezvědomí šestý den."
"Cože? Tak dlouho? Já si nic nepamatuju. Jen si matně vybavuju, jak někdo malý mávl hůlkou."
James pozorně poslouchal a odpovídal na každý Lilyin dotaz.
****************************
Katie seděla v nebelvírské spolce blízko ohniště v křesle s hlavou zabořenou v dlaních. Vůbec si nevšimla, že do místnosti vešel chlapec a posadil se naproti ní. Dal jí čas než zvedne hlavu. Lekla se a taky mu za to pěkně vynadala: "To mě musíš tak děsit, Siriusi?" Už se ale usmívala. "Jsem smutná, že je Lilie tak dlouho na ošetřovně. Nemá tady se mnou kdo sedět."
"A mohl bych ti teda dělat společnost já?" věděl hned Sirius, co na to říct.
"Jistě, byla bych ráda."
Sirius vstal a vzal Kate za ruku: "Pojď si sednout támhle na pohovku, tady je vedro." Šla. Sirius se jí už dlouho líbil.
Povídali si. Zeptal se jí: "Nevíš, kde je James?"
Znala odpověď: "Sedí u Lily. Buď na ni zase civí nebo si povídá sám pro sebe omluvy."
"A tak to ho nebudu rušit," usmál se Sirius jak nejzářivěji dovedl. Popravdě řečeno nebylo ani jemu toto děvče lhostejné. Podíval se jí do očí: "Víš, že ti krátké vlasy sluší víc než dlouhé?"
"To mi říkají všichni," odvrátila pohled. Nemohla se na něj dívat. Bylo to nesnesitelné. On ji ale vzal za ruku a položil si ji na tvář. Až teď zpozorovala, že jsou ve spolce sami. Pohlédla Sirimu do očí. Byl nějaký vážnější. Stále se přibližoval a................................
Líbali se dlouho. Do spolky vtrhl James. Na okamžik si myslel, že tam nikdo není. Pak si ale všiml někoho ležícího na pohovce. Svého kamaráda poznal hned. Nebyl tam sám. Ležel na nějaké dívce vzepřen na rukou a vášnivě ji líbal. Nebylo jí vidět do tváře, protože Siriovi dlouhé tmavé vlasy spadaly děvčeti až přes čelo. James si všiml krátkých roztomilých culíčků, které na škole nosila jen jedna krátkovlasá holka. Katie Boatová. Přistoupil úplně k líbající se dvojici: "Em, Katie..........Kate!
Sirius zvedl oči a pohlédl na červenajícího se Jamese: "O co go, Dvanácteráku?"
"Lily se probrala....."
http://www.freewebs.com/littlemissdisappear/Group18.jpg
Hehe, svatba, do tý máme etě daleko :)

Parodie na HP

28. dubna 2008 v 20:16 | Kaczíczek |  Ftípky a srandičky
Zdroj: hp-star.blog.cz, hp-4ever.blog.cz

Ftmž. H/G

28. dubna 2008 v 20:12 Dvojice
Lowe :) *MucQie* :-*

Co by nikdy neřekl Snape?

28. dubna 2008 v 20:08 | Kaczíczek |  Ftípky a srandičky
To je vostrý určo si to přečtěte :)

3. kapitola: Osudový souboj

28. dubna 2008 v 15:00 | Kaczíczek |  Všechno zlé je pro něco dobré
New kapča.......pište pls komenty..........začíná se nám příběh zašmodrcháwat :)
Druhý den chodil James jako ve snách, pořád si vybavoval diskotéku. Jak držel Lily za boky, jak tancovali v objetí, jak jí dýchal dovlasů, jak si povídali i její zvonivý smích. Má to snad znamenat, že už ho nebude odmítat? Že už přijme jeho pozvání na rande? Že už v její přítomnosti nebude muset dál přemáhat touhu ochutnat její rty? To nevěděl.
Z jeho zamyšlení ho vytrhl až známý jemný hlas, který teď zněl dost hlasitě přísně a naštvaně. Ano, byl to hlas zrzky se smaragdovýma očima. Hlas Lilian Evansové: "No počkejte! Já jsem primuska! Vy to nechápete?! Jaktože dva třeťáci bojují na chodbě? Nechte toho nebo seberu vaší koleji body! Tak slyšíte mě?! Seberu Zmijozelu body!" James vyrazil kupředu obrovskou rychlostí. "Jeho" Lily stála mezi dvěma třeťáky, kteří měli zvednuté hůlky, a křičela. Nikdo ji ale neposlouchal. Než stihl James zakročit, jeden ze třeťáků něco zamumlal a prudce škubl hůlkou, až to jím zatřáslo. Kouzlo bohužel zasáhlo nesprávnou osobu-Lily. Odletěla 5 metrů daleko a málem strhla k zemi druhého z bojujících chlapců, stihl však uskočit. Upadla na tvrdou a studenou podlahu, kde zůstala ležet a ani se nepohnula.
James odstrčil pár zvědavců a prodral se dopředu k Lily. "Proboha ať není mrtvá. Ať není mrtvá. Prosím," doufal a mezitím k ní doběhl. Klekl si vedle a vzal její hlavu do dlaní. "Evansová!...........Lily!............No tak, Lil, prober se," volal jako by očekával odpověď, přestože věděl, že se neprobere.
Dál už na nic nečekal. Normálně by jako primus sebral těm dvoum body, ale teď mu šlo hlavně o zraněnou. Vzal svou milovanou do náruče, otočil se, prodral se zpět davem čumilů, který stále rostl, probodl pohledem třeťáka ze Zmijozelu, který vyslal to osudové kouzlo, a utíkal s ní na ošetřovnu.
Zůstal u ní sedět ještě dlouho. Přišla madame Pomfreyová a stoupla si za něj. Chvíli těkala pohledem z Lily na něj a zase na Lily, pak si ztěžka povzdechla. Až teď si jí James stihl. Obrátil své zoufalé oči plné strachu. Asi dvě minuty ji pozoroval, než ze sebe dostal otázku, kterou v sobě dusil už dlouho a která byla nejspíš příčinou jeho obav: "Dostane se z toho, že?"
"Ano, asi ano. Protože jí to způsobilo zlé zaklínadlo, zůstane pár dní v bezvědomí. Potom, až se probere, si tady ještě asi týden poleží a bude to SNAD dobré."
James si marně lámal hlavu s tím, co řekla. Proč zdůraznila slovo SNAD? Že by si nebyla jistá? Ne, to odmítám připustit. Musím věřit. Nezbývá mi, než doufat.
Obrázek “http://images.elfwood.com/fanq/s/a/satrn9calina2/hp_james_lilysepia.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
Tydlecty obrázky sou mocky úžasný :)

Náwštěwnost 21.4.2008 - 27.4.2008

28. dubna 2008 v 14:34 | Kaczíczek |  Návštěvnost
Pondeli: 40
Utery: 19
Streda: 25
Ctvrtek: 34
Patek: 16
Sobota: 25
Nedele: 21

Celkem: 180
To je super....Jen taq dál.....lowuju wás :)

2. kapitola: Diskotéka

27. dubna 2008 v 15:39 | Kaczíczek |  Všechno zlé je pro něco dobré
Taq je tu 2. kapča :) komenty :)
"Minulý rok mě o něco poprosili naši sedmáci," rozpovídal se ředitel Brumbál po rozdělení prváků do kolejí, "bylo mi řečeno, že by rádi organizovali nějaký ples na rozloučení se školou. Můžete se rozhodnout jestli chcete klasický ples nebo raději diskotéku."
"DISKOTÉKU!!!" ozvalo se z celé Velké Síně jednohlasně.
"Dobře. A kdo si to vezme na starost?"
"Třeba my. S klukama," hlásil se usilovně Sirius.
"Ale pouze, když s vámi bude pan Lupin. Nechci žádné problémy. Pane Lupine, budete jim pomáhat s organizací?"
"Ano, pane profesore."
"Vyvěsíme všechny plakáty. Dvanácteráku, vezmeš si to na starost?"
"Tak jo."
V den diskotéky se všichni pečlivě připravovali. Každý si vzal svůj společenský hábit. Pobertové měli černé hábity, Lily zelený a Katie oranžový.
Během večera se to hezky rozjelo. Všichni tancovali. Nejvíc obletovaní byli samozřejmě Dvanácterák s Tichošlápkem. Pak ale řekli děvčatům, že teď tancovat nepůjdou a dali si něco k pití. Popravdě chtěl Siri promluvit Jamesovi do duše.
"Brácho, tak si pro ni dojdi. Uvidíš, že tě neodmítne."
Mezitím se opodál svěřovala Lily Katie: "Vždyť víš. Já nejsem taková, abych kluky vyzvala k tanci a pro mě si nikdo nedojde, protože všechny holky vyberou nejlepší kluky. Teď by mi nevadil ani ten Potter," vzdychla si a ani nevěděla, jaký malý kousíček je od pravdy.
Když hráli zrovna krásný sladký ploužák, který měl trvat asi 5 minut, sebral James odvahu. Když mě neodmítne, budem spolu tancovat 5 minut!!! Přišel k do teď sedící Lily, která byla duchem evidentně mimo a pravil: "Ehm, Evansová, nechtěla bys.....No, nešla bys........Ty bys asi nešla tancovat, viď?"
"Ale ano, šla! A jak ráda!" kývla na jeho návrh nadšeně překvapená Lil. James si ji pevně přitáhl k sobě svalnatýma rukama a přitiskl si ji na vypracované tělo.
Ta diskotéka se nakonec celkem vydařila. James pořád tancoval s Lily a nechodil už trsnout se svýma fanynkama. Docela si spolu rozuměli. Až na pár okamžiků trapného ticha si povídali. James se k Lily naklonil tak, že cítila jeho zrychlený dech na své tváři, později na rtech. Pak ale ucukla. Šla s ním sice tancovat, ale stále měla pocit, že ho strašně nesnáší.
Večer po diskotéce se Jamesovi honily hlavou ty voňavé rudé vlasy, které měl mockrát na dosah a nikdy je ještě nepohladil. Ta Evansová je ještě hezčí než jsem si myslel. Je úžasná........Ty její vlasy a oči a............celkově celá její postava...Hmmm.........................!

1. kapitola: Zase zpátky

27. dubna 2008 v 13:25 | Kaczíczek |  Všechno zlé je pro něco dobré
Njn, taq du na 1. kapču...pls komenty:)
James se Siriusem se usadili ve volném kupé a vlak se dal do pohybu. Otevřely se dveře a za nimi nervózně přešlapovala rudovláska. James se jen tak ze zvyku zajel rukou do vlasů, které i tak byly dost rozcuchané. "Ehm, Pottere, máš tu volno? My se s Katie nikam nevejdem," zeptala se zrzka a vstoupila do kupé.
"Jistě, Evansová, mám místo vedle sebe," usmál se na Lily otázaný a poklepal rukou na sedačku těsně u sebe.
"Ani si nemysli, že si k tobě sednu," zaprotestovala Lily, ale její kamarádka, tmavovlasá Katie, která je mimochodem ostříhaná úplně nakrátko, si sedla rychle k Siriusovi. Nebylo pochyb, že to udělala schválně, Lil se na ni zamračila. Nezbylo jí nic jiného než si kecnout vedle toho trapáka Pottera nebo stát.
V půlce cesty se James ozval: "Evansová, nebolí tě nohy? U mě je stále volno."
"Pottere, nedělej si zbytečné naděje," přešlápla Lily na druhou nohu. Bylo na ní jasně vidět, že jí nohy už dřevění a dlouho ji neunesou, přesto se však rozhodla stát. Když se však začaly Lilyiny končetiny třást, James se zvednul. "Nemůžu se koukat na to, jak se ničíš, Evansová..." Lily se zatajil dech: Ani jsem si nevšimla, že má tak krásný hluboký hlas. A přes prázdniny vyrostl. Hm, a co ty svaly.... Pohlédla výš. A ty oříškové oči.......... Nesnáším ho!
Po chvilce se Lily konečně posadila. Na to James čekal, sedl si vedle ní, ale když se chtěla opět zvednout, přidržel ji. Byl značně silnější, a tak byla Lily v šachu. Zůstala tedy sedět, namáčkla se však úplně k oknu. Kolem jejich kupé prošly 3 páťačky a probodly ji vražedným pohledem. "Kozy pitomý..." ulevila si.
"Copak se stalo, Evansová?" zajímal se hned James. Oslovená se na něj otočila, pohlédla mu do očí, zčervenala a odvrátila zrak: "Šly tam ňáký páťandy a hodily po mně dost zlý pohled. Asi proto, že sedím u tebe."
James se usmál a zamyslel: No vida. Aspoň ty fanynky vidí, že nemaj šanci.......................... Jsem jenom Evansový!!!
"Tak co, sednem si v Prasinkách do stejnýho kočáru?"
"S tebou? Nikdy!"
"A rande neodmítneš? Co třeba procházka při měsíčku?"
"Pottere, to se musíš vždycky takhle vyptávat? Vždyť víš, co si o tobě myslím. Nejdu na rande ani teď ani nikdy! Nezměnil ses! A to už jsem si myslela, že ano."
"Za to ty ses změnila. Jseš rok od roku krásnější."
"Vůbec ses nezměnil!"
Kdyby vlak nezastavil, možná by se tam navzájem povraždili. Kate se Siriusem jen nechápavě kroutili hlavami. Takhle se už dlouho nepohádali.
No tay obrázek Pobertů a Lily :)

Úvod k povídce

27. dubna 2008 v 12:57 | Kaczíczek |  Všechno zlé je pro něco dobré
Slíbila jsem kapitolovku, taq s ní neska začnu...Etě nwm, esi stihnu i ňáký kapitoly, ae aspoň tedle úvod. Bude to zasiq na téma Lily a James. Lilyinu kámošku Katie sem nechala wostříhat nakrátko, taqže teť sem to wážně já. Jediný, co nemáme společný je příjmení, věk a její kouzelnický schopnosti. Povídky spolu nijak nesouvisí, todle nejni pokračko, ae nezávislá povídka. Zase tam bude wystupowat Siri. Opět se wyhnu alkoholu. Měla by mít 7 kapitol, myslim. No a už nwm, co napsat. Taq se těšte :)

Polednice s Poberty

24. dubna 2008 v 20:29 | Kaczíczek |  Ftípky a srandičky
Tay najdete názory Pobertů na verše Polednice. Docela sranda, ae dlouhý :)
U lavice dítě stálo

Sirius: A čekalo, až mu McGonnagalová dovolí si sednout.
Remus: Co to zase plácáš?
Sirius: Už jsi se někdy zkusil posadit bez jejího dovolení? Já to udělal poprvý a naposled někdy v prvním ročníku a následkem toho mě nechala stát celou hodinu.
Remus: A jó, to bylo takový to jak tě potom další dva dny bolely záda, že jo?
Sirius ( otráveně ): Hmmmm....

z plna hrdla křičelo.

Sirius: Tak to kdybych na ní zkusil, tak mi dá školní trest na dva měsíce dopředu.
James: Vždyť ti ho dala.
Sirius: Já na ni snad křičel?
Petr: No, povídal jsi něco o zatracený přestárlý megeře, pokud se nepletu....
Sirius: Vždyť sem šeptal....nemohla mě slyšet!
Petr: O tom nepochybuj, Siri.
Sirius: Do háje....a já proč mě nemá zrovna moc ráda....
James: Sibyla ti to vynahradí, neboj....
Sirius: JAMESI!

"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!


James: Už někdy McGonnagalová někomu nadávala do cikáňat??
Sirius: Já ji jednou slyšel, jak to huláká na Protivu.
James: Tak to musela bejt v dost velkým srabu....
Remus: Tichošlápku, ty kecáš.
Sirius: No jo. A co na tom? Aspoň je nějaká sranda.
* Remus si povzdechne *

Poledne v tom okamžení,

Petr: Už vám někdy mžilo z oka?
Remus ( trpělivě ): Péťo, to znamená, že to poledne bude za chvilku, víš?
Petr: Ale vždyť už je večer.
* Sirius zvedne oči ke stropu *
James: Jen se tak netvař, Siri. Ještě nedávno jsi nám tvrdil, že masochista je kuchař.

táta přijde z roboty,

Sirius: A pár ti jich vrazí. Ono tě to přejde, parchante.
James: Co že seš najednou tak sadistickej?
Sirius: Cituju svojí drahou maminku.
James: A jak to pak dopadlo?
Sirius: Schoval sem se do sklepa a seděl dva dny v sudu od vína, než ho přestalo bavit mě hledat.
James: To nezní moc zábavně.
Sirius: Já u toho brečel smíchy. Hlavně když sem viděl, jak pak spráskal bičem místo mě našeho domácího skřítka....

a mně hasne u vaření

Sirius: Pravda, to by její problém zrovna nebyl. Ona totiž odmítala vařit.
Remus: A proč?
Sirius: Tvrdila, že jedinej člověk, pro koho by to mělo cenu a kdo by to ocenil, je Regulus, ale ten nesnášel spáleninu a nechtěl jí to říct, takže doma zásadně nikdy nejedl.

pro tebe, ty zlobo, ty!

Remus: Ta paní má fakt zajímavou slovní zásobu....
James: No, já nevím, jestli sou naše nadávky normálnější....
Sirius: No jasně, jen si to představ: ( potichu deklamuje ) Bodejž si jen trochu málo mlčel, ty vypelichanej vořechu s pochybným rodokmenem. Poledne v tom okamžení, táta přijde z roboty, a mě hasne u vaření, ty křivouchá ochechule, obrostlá něčím, co připomíná spíš řasy, než chlupy...."
* všichni čtyři se tiše rozesmějí *


Mlč! Hle, husar, a kočárek -


Petr: Ta dáma má asi haculinace....
James: Péťo, co sme ti říkali? Každej den se naučit jedno dlouhý slovo.
Petr ( plačtivě ): Ale to není fér! Naposled jste si na mě vymysleli 'nejneobhospodařovávatelnějšího' a tvrdili ste, že na to mám tejden!
James: Páni, ty válíš! Už ses to naučil....
Remus: Buďte aspoň chvilku zticha....
James: Co že tě to najednou tak zaujalo, Náměsíčníku?
Remus: No, já jen, že McGonnagalová se na mě dost pohoršeně dívá.

- hrej si! - Tu máš kohouta." -

Sirius: Co to tam mají proboha za blázinec??
James ( naoko soucitně ): Tys ještě nikdy neviděl kohouta, Tichošlápku?
Sirius: Ale to jo, ale ještě nikdy mi ho maminka nedala na hraní....
Remus: Vždyť říkám, že ta paní je nějaká divná.
James: Remy, bacha, McGonnagalová se na tebe dívá!
Remus: Néé....já za to nemůžu!
James: Za co?
Remus: Za nic, co jste provedli....

Než kohout, vůz i husárek

James ( pochmurně ): Já se začínám bát....
Sirius: Chceš, abych tě vzal za ruku?
James ( ještě pochmurněji ): To je dobrý....

bouch, bác! Letí do kouta.

Sirius: Maminko!
James: Cože?!
Sirius: To byl vtip.
James: Už sem se lekl....

A zas do hrozného křiku -

Sirius: Ono ho to přejde, až mu McGonnagalová dá školní trest.
James: Miláčku, to dítě není v Bradavicích a navíc je mudla.
Sirius: Vážně? A co ten odhozenej vůz? To by bez kouzel nezvládlo.
Remus: Mám pocit, že se tam mluví o hračkách, pánové.
James/Sirius/Petr: Vážně????
* Remus si znovu povzdychne *

" I bodejž tě sršeň sám - !

James: Já to vzdávám. Co se týče nadávek, na tu ženskou nemáme.
Remus ( zamyšleně ): Sám sršeň....myslíte, že v tý Český Republice existuje něco jako kult sršně?
James: Ale teď plácáš ty.
Remus: Já jen, že se přece vždycky říkalo 'Sám král,' tak mě tak zajímalo, jestli to není třeba nějaká sekta....nebo úchylka....
Sirius: O úchylkách bych tady radši moc nemluvil.
James: Proč?
Sirius: Protože mám pocit, že McGonnagalová má úchylku, která spočívá v nepřetržitým zírání na Rema.
Remus ( dělá, že si chce odsednout ): Já vás neznám. Já vás fakt vůbec neznám.

Že na tebe, nezbedníku,

Sirius: Zavolám Protivu!
James: Nestraš, tak krutej nemůže bejt nikdo.
Sirius: Co my víme....když dokáže dítěti nadávat do cikánů....a dává mu na hraní vozy....
Remus: Tichošlápku, ten vůz byla hračka!
Sirius: Stejně. Co kdyby ho omylem kouzlem zvětšil a přejel si s ním nohu?
Remus ( na Jamese ): Prosím tě, vysvětli mu, že to dítě je mudla. On asi nerozumí anglicky.
James ( na Siria ): Eí enfant mudla est....
Sirius: Parlez vous pa Francais?
James ( směje se ): Tohle už tady jednou bylo.
Sirius: Tak si dáme opakování, ne? Něpanimaju pa ruski....
James: To sem říkal já!
Sirius: Ego nescio, quae germanum loquere....
James ( na Rema ): Minule latinsky ještě neuměl....

polednici zavolám!

Sirius: Ježíš, matku ne! Tolik toho to dítě snad neprovedlo??
Remus: Proč proboha říkáš svojí matce Polednice??
Sirius: Protože mě většinou chodí zmlátit kolem oběda....a taky se pořád všude plíží jako stín a mně je z toho pak špatně, protože nikdy nevím, kde se objeví....a ještě je hrozně ošklivá....
* Remus mu povzbudivě stiskne rameno *
Pojď si proň, ty polednice,
Remus: Tady to vážně zní jako nadávka....
* Sirius se zlomyslně usmívá *
James: Tichošlápku, nenapadlo tě to, co si myslím, že tě napadlo?
Sirius ( nevinně ): Mě něco napadlo?
Remus ( sarkasticky ): Já bych se tomu taky docela divil.
Sirius: Hej!

pojď, vem si ho, zlostníka!" -

* Remus se pokouší tlumit smích *
Sirius ( s předstíranou starostí ho hladí po vlasech ): To bude dobrý, drahoušku, pomoc už je na cestě....
Remus: Nech toho, zlostníku, nebo na tebe pošlu polednici.

A hle, tu kdos u světnice

James/Sirius/Petr: No konečně.
Remus: Třeba je to ten táta.
Petr ( zpívá ): Nedoufej, o jejejeje....+
James ( na Siria ): Nezbláznil se náhodou?
Sirius: Ne, to je u něj normální. Za chvíli začne blábolit něco o páření želv, jako obvykle.

dvéře zlehka odmyká.

James: Tak to bude určitě ten fotr, polednice přece nemá klíče.
Sirius: Co ty víš, třeba se předtím stavila za tím chlapem, aby....
Remus: Tichošlápku, nech si svoje perverzní představy pro sebe, buď tak hodnej.
Sirius ( škodolibě ): Remy, McGonnagalová se sem dívá....
Remus ( téměř se usmívá ): Ty potvoro zlomyslná....kdyby na tebe takhle civěla Sibyla, tak bys nekecal a koukal zmizet.
Sirius: A proto sem si sednul dozadu, cha chá....

Malá, hnědá, tváře divé

* všichni čtyři vypuknou v neovladatelný smích *
Sirius: Prýtová! Já to věděl, že v tom má prsty někdo od nás.

pod plachetkou osoba;

Petr ( pohrdavě ): Kamufláž, to je jasný. Nechce, aby ji někdo poznal.
Sirius: A co když je to přece jenom McGonnagalová, a chce tomu dítěti dát školní trest?
Remus ( zaúpí ): Tichošlápku, smiluj se nade mnou, prosím! To dítě je MUDLA!
Sirius: A co tam teda dělá Prýtová?
James ( zamyšleně ): Taky by to klidně mohl bejt Higgins....
* všichni se znovu bláznivě rozesmějou *

o berličce, hnáty křivé,

James: Tak teď je to naprosto jasný. Je to moje babička Magdalena.
Petr: Ne, to je moje tetička Josie, ta měla tak křivý nohy, že se místo chůze kutálela.
Sirius: Ne ne, to je prostě Prýtová. Všimli jste si někdy jejích prstů?
Remus ( nepřítomně ): A já sem asi blázen....

hlas vichřice podoba.

James: To sedne na Rema, když na nás křičí, a přeskakuje mu hlas.
Sirius: To sedne na Jamese, když se hádá se svojí mamkou.
Remus: To sedne na Siria, když se směje.
Petr: To sedne.

" Dej sem dítě!" - " Kriste pane!

James: Připadá vám, že by ta polednice byla podobná Ježíši?
Remus: No, při troše fantazie....mimochodem, kdo byl Ježíš?
James: To myslíš vážně?
Remus ( nejistě ): Jo, proč?
James: Říká ti něco zmrtvýchvstání?
Remus: Jako že z něho byla zombie?
James: Zapomeň na to, já ti to vysvětlím někdy příště.

Odpusť hříchy hříšnici!"

Petr: A co by se tím pádem odpustilo polednici? Poledne?
James: To je něco jako Kdo se diví, je mu divno. A jak je tomu, kdo si hoví?
Remus: Hele, nechte toho, já mám takovej pocit, že se ta McGonnagalová nedívá jenom na mě....
Sirius: To ty jsi tady neodolatelnej, ne my.

Div že smrt ji neovane,

Sirius: No to mě taky ne, vždycky když uvidím matku....
Remus: Já tě taky ovanu....už toho nech, teď seš tady, tak na to nemysli.

ejhle, tuť - polednici!

Remus: Jaký překvapení, vzhledem k tomu, jak se ta balada jmenuje. To by asi nikoho v životě nenapadlo, že se tam objeví nějaká polednice.
Petr: No, já....
James: My víme, že na tom s myšlením nejsi nijak valně, ale na nás se vždycky můžeš spolehnout.
Sirius: No to říká ten pravej....
James: Hej!

Ke stolu se plíží tiše

Sirius: Nechci nic říkat, ale ta polednice mi fakt čím dál tím víc připomíná mojí matku.
Remus: Říkal jsi, že nechceš nic říkat, tak nic neříkej, nebo ti něco řeknu já.
Sirius: Takže když něco řeknu i přesto, že jsem řekl, že nic říkat nebudu, tak ty mi taky něco řekneš? Řekni, co mi řekneš?
* Remus jen zoufale vrtí hlavou *
polednice jako stín:
* Sirius se nadechne *
Remus ( výhružně ): Siri!
* Sirius zase vydechne *

matka hrůzou sotva dýše,

Petr: Co to znamená, když někdo dýše?
Sirius: Asi že dýchá tiše.
James: No jo, Siriova logika.
Remus ( na Siria ): Takže třeba takovej Snape podle tebe dýše?
Sirius: Spíše než dýše tak chroptí tiše, když z hrozivé skrýše temnotné říše vyskočí vlkodlak - jaké to klišé - ....
Remus ( napůl pobaveně, napůl zoufale ): Tichošlápku, pusinko, koukej tý rádobypoezie nechat, než ti přilítne něco na hlavu. Stačí Sibyla.
Sirius: NEŘÍKEJ MI PUSINKO!
Remus ( sám pro sebe ): No vida, zabralo to....

dítě chopíc na svůj klín.

Remus: Dřív, než si zase vymyslíš nějakou teorii o slovu 'chopíc,' tak bych ti rád oznámil, že McGonnagalová se začala pro změnu dívat na tebe.
Sirius ( polichoceně ): Ó, to sem nevěděl, že dokonce i ona....
Remus ( rezignovaně ): Zmlkni!

A vinouc je, zpět pohlíží -

Remus: Nedáme si minutu ticha? Jako symbol úcty k neznámé matce, která....
Sirius/James/Petr: Ne!
* Remus si povzdychne *

běda, běda dítěti!

Petr: Ach běda přeběda, je mi špatně z oběda....
James ( nemilosrdně ): Zaprvý to byla večeře a zadruhý ses neměl tak přecpat.
Sirius: Ach běda, je to věda, když přemýšlím, jak dívka snědá....
Remus: Siri, ty zásadně NEPŘEMÝŠLÍŠ. Aspoň posledních deset minut to moc vidět není.

Polednice blíž se plíží

Sirius: A bude průšvih!
James: Co tě na tom tak vzrušuje?
Sirius: Tentokrát nedostaneme školní trest my, ale polednice.
Remus ( zaúpí ): Ach bože, smiluj se, on už taky začal....vy dva, to dítě JE MUDLA!
Sirius: Ale ta polednice třeba ne....co když je to zamaskovanej mozkomor?
* Remus si drží hlavu v dlaních *

blíž - a již je v zápětí.

Petr: To by mě zajímalo, co je 'zápětí'.
Sirius ( nedbale ): To bude asi překlep, mělo tam bejt zápěstí.
Remus: Teď si tu větu řekni a uvidíš, cos zase plácl za koninu.
Sirius: Tak když můžu o někom říct, že je v prdeli, tak proč by nemohl bejt v zápěstí?

Již vztahuje po něm ruku -

Sirius ( na Rema ): No vidíš, ta ruka tam je.
Remus: Podle tvý teorie by měla bejt v zápěstí ta matka, ale tam se mluví o tom, že v ZÁPĚTÍ je polednice.
Sirius: Třeba je ta matka schizofrenní a má halucinace....
Remus: Já bych řekl, že za chvíli asi budu v zápěstí já....

matka tisknouc ramena:

Remus: To je přechodník, Tichošlápku.
Sirius: Ale já vůbec nic neříkám.
Remus: To byla jenom taková prevence.

" Pro Kristovu drahou muku!"

James: Pořád ti Ježíš Kristus nic neříká, Remy?
* Remus mlčí a přemýšlí *
Sirius: Já bych ho dneska už moc neprovokoval, jinak začne kousat.
Petr: Jak to tak pozoruju, tak za chvíli začne kousat spíš McGonnagalová. Teď se dívá na tebe, Jamesi.
James: Tak to jsme v kopru....
Petr ( potměšile ): Já ještě néé, já ještě néé....
Sirius ( pochmurně ): Ale brzo budeš....

Klesá smyslů zbavena.

Sirius: Tak to je u některých z nás setrvalý stav....teda chtěl sem říct u některých z VÁS.
Remus: Nech si to, nebo ti připomenu masochistu.
* Sirius se zatváří rozpačitě *

Tu slyš: Jedna - druhá - třetí

Sirius: Snape už ze skaliska letí....
James: Takový štěstí mít nebudeme....
Sirius: A co kdybysme to nějak zařídili?
* Remus už asi počtvrté toho večera vzdychne *
James ( na Rema ): Ale, copak jsi tak smutnej?
Remus: McGonnagalová se na mě už nedívá, víte....

poledne zvon udeří;

Sirius: Poledne je totiž zkratka od polednice. Takže to znamená, že přišla polednice, zazvonila na zvonek a skončilo vyučování....polednice je krycí jméno pro Prýtovou, kdyby to někoho zajímalo....
James: To už je trošku moc i na mě....
* Remus s nadějí v očích zvedne hlavu *
James: I když, možný je všechno....
Remus: A já v skrytu duše doufal, že....
Petr ( zpívá ): Nedoufej....o jejejeje +
Remus ( rozhlíží se kolem sebe ): Nejsem já náhodou v blázinci? Jen tak že se ptám....

klika cvakla, dvéře letí -

Remus: A přichází další polednice....aby tý první pomohla se zápěstím....
Sirius ( moudře ): Když je nemůžeš porazit, přidej se k nim. Konečně ti to došlo, Remy.
Remus ( rozhodí ruce ): No jo, co mám s váma dělat. Ten školní trest beztak dostanu taky....
Sirius/James: Jakej trest??
Remus ( trpělivě ): Ona se na nás ta McGonnagalová asi nedívá, kvůli tomu, že bysme se jí líbili....
James: Co ty víš? Tichošlápek je docela hezkej, ani bych se jí nedivil....
Remus: Jamesi, ona je asi o padesát let starší....
James: Nebuď předpojatej.

táta vchází do dveří.

James: No konečně je tam! Už mě to přestává bavit.
Sirius: A to mě zase ne....
* najednou si zděšeně zacpe pusu *
* Remus se škodolibě usmívá *

V mdlobách tu matka leží,

Petr: Tak se mi zdá, že z toho bude nějakej průšvih.
Remus ( pochmurně ): Jo, to teda bude....a já v tom jsem zase nevinně....

k ňadrům dítě přimknuté:

Remus: Podívejte, necháme už toho, mám pocit, že McGonnagalová vstává....
James: A do háje!

matku vzkřísil ještě stěží,

Sirius: Nás asi taky vzkřísí ještě stěží, až s náma McGonnagalová skončí....
Remus ( zoufale ): Já už nechci čistit Higginsovy kotlíky!

avšak dítě - zalknuté.

Remus se bohužel nemýlil. Ředitelka nebelvírské koleje skutečně vstala a rázovala si to přímo k nim s velmi výhružným výrazem v očích. Všichni se začali tvářit, že tam vůbec nejsou, a i kdyby nakrásně byli, rozhodně by je nenapadlo dělat nic špatného. Ale ona jim na jejich nevinné kukuče neskočila.
" To snad nemyslíte vážně, vy čtyři," zasyčela.
" Slečna Spacewaterová se tady namáhá, aby vám zpříjemnila večer, a vy neumíte nic jiného, než nedávat pozor a vyrušovat? Celou dobu vás pozoruji...."
Sirius najednou dostal záchvat hihňání.
" Co je na tom vtipného, pane Blacku?! Však on vás ten humor přejde, až si vás vezme do parády pan Filch. A vy, pane Lupine, už byste mohl mít rozum a trochu těm rozjívencům domluvit. Od čeho jste prefekt?
" Já....já....mě to moc mrzí, paní profesorko," vypravil ze sebe Remus, který marně potlačoval smích.
" Příště je pořádně pokárám a ona je dozajista přejde chuť vyvádět takové opičárny, jako tomu bylo dnes...."
" Nechte si ty vtipy, pane Lupine," zpražila ho přísně vypadající žena.
" A berte na vědomí, že vám k dosavadnímu školnímu trestu přibude ještě jeden. Následující týden se každý večer v osm hodin dostavíte do kabinetu k panu profesorovi Higginsovi...."
" A sme v zápěstí," uklouzlo Jamesovi.
Zdroj: padfoot-prongs.blog.cz

Osudový spánek Lilian Evansové

24. dubna 2008 v 15:43 Jednorázovky
Další jednorázovka...:) komenty :)

Diplomky za HP bleskajdu :)

24. dubna 2008 v 14:45 | Kaczíczek |  For you
Fanynka HP
MrS.Lení-í
Aňánek
Prosím :)

V mojí hlawě...xD

24. dubna 2008 v 9:52 | Kaczíczek |  Kecíky
Heje, taq sem učinila tlošku změnu, ae vás se to mos netýká. Je to změna pouze u mě w palici. Dycky sem twrdila, že muj blog je o wšem, co miluju. Taq a to je ta změna, není o tom, co miluju, ae o HP a o tom, co miluju, to je jenom wedlejší téma. Ju, a dál hledám spřáteláčky. Jenom sorry těm, co maj blog třeba o emo, Tokio Hotel nebo HSM. S těma asiq nespřátelim :( Sorry, ae tydle věci nemám ráda :(
Taq ahojanec Kaczíczek :-*

Ginny

24. dubna 2008 v 9:45 | Kaczíczek |  Moe spřáteláčky :-*
Takže mám new spřátelený zlatíčko, jak jinak než HP :) Takže se TAM ihned jukněte. Je to tam supr. A písněte koment :)
For Ginny za spřátelení :)

Jména

23. dubna 2008 v 20:14 | Kaczíczek |  Další věcičky
Potter = hrnčíř
Granger = šafář
Dumbledore = čmelák, chroust, babka
Snape = odlamovač
Lupin = vlčí
Black = černý
Tonks = udeřit
Pettigrew = malicherný růst
Longbottom = dlouhý zadek
Dobby = starý hlupák, domácí skřítek
Hagrid = týraný
Flamel = plamen
Riddle = hádanka, rébus
Remus Lupin - Remus, jeden ze zakladatelů Říma, dle legendy odkojený vlčicí, Lupin - vlčí, (Canis Lupus - Vlk obecný)
Sirius - hvězda, které se přezdívá "psí"
Albus - bílý, moudrý
Argus - příšera z řecké mythologie, které viděla úplně všechno
Bagman (Pytloun) - člověk, který shormažďduje peníze
Bellatrix - ženská válečnice
Fawkes - Guy Fawkes byl anglický spiklenec, který se pokusil vyhodit do vzduchu anglický parlament. Byl odhalen a popraven, ale na jeho počest se pořádají oslavy doprovázené ohňostroji
Regulus Arcturus - hvězda v souhvězdí Lva a Arcturus v souhvězdí pastýře
Zdroj: hp-star.blog.cz

Básnička

23. dubna 2008 v 20:13 | Kaczíczek |  Ftípky a srandičky
Je tay fakty hustá básnička... Je sice dlouhá, ae doporučuju dočíst do konce...:)