Burnham Beeches

14. července 2018 v 21:33 | Katie |  Moje au-pair dobrodružství III
Ahoj!

Dnešní článek poněkud brzo - rozhodně dřív, než jste zvyklí :). Je to proto, že mám za sebou procházku, chci teď do sprchy, a pak si uvařit čajík, hodit si kopyta nahoru a pustit filmík, nebo něco - a nic neřešit :).

Burnham Beeches


Dneska ráno se mi taťka hrozně omlouval, že sice moc dobře věděl, že měl včera být Trump ve Windsoru, ale že na to úplně zapomněl, když jsme se bavili, že tam jedu. Tak co, zas tak to nevadilo. Ptal se mě, jestli s ním mám fotku nebo jestli jsem házela šutry, tak jsem mu přiznala, že jsem ho ani neviděla (ač bych měla dobrou šanci, protože jsem k branám Long Walku přišla jako jedna z prvních, ale nečekala jsem tam)… Smál se, že kdokoliv by házel šutry, tak za to nasbírá u svých kámošů takové plusové body - a ty mu zůstanou až do smrti. Tak jsem pronesla, že mám tak špatnou mušku, že bych beztak trefila královnu :D. A to bych nebyla moc oblíbená, kdybych jim zabila královnu. A on se smál a říkal, že jedině dobře, že jsem neházela, že to taky mohl být poslední den v životě, kdy mě viděli :D.

Anyway, po menším rozhovoru s tatínkem jsem se sbalila a vyrazila směr Burnham Beeches - je to přírodní rezervace kousek od nás. Němka mi říkala, že se tam nedá dojít, ale dokázala jsem, že pěkně kecala, když jsem tam dnes v pohodě došla, prošla se tam a ještě jsem se pěšky vrátila (a podle telefonu nachodila asi 17 km - přičemž cesta a zpátky je dohromady asi 9,5 km).

Cestou tam jsem se zastavila v jedné hospůdce na oběd a dala si fish & chips - protože nemůžeš jet do Anglie a nedat si fish & chips :D. A bylo to fakt dobré - už to teda bylo se vším všudy - posolené a pooctované (a já se přiznám, ten jejich ocet nemám ráda) :D. A k tomu byla domácí tatarka, rozmačkaný hrášek a grilovaný citron (prostě klasika). Jinak hranolky byly taky domácí a ryba byla v domácím těstíčku, prostě fakt bomba!

Jinak Burnham Beeches byly úžasný, prošla jsem si jak les, tak bažiny, tak vřesoviště. Bylo to tam nádherné. Místy les vypadal skoro jako klasické české lesy, akorát tam byla hromada cesmíny. A když jsem si tak procházela tou bažinou (která byla teda dost vyschlá), říkala jsem si, jak by se tam líbilo mé rodině :D. A pak jsem potkala křižáka pruhovaného (aspoň google říká, že tak se překládá wasp spider - a mně se víc líbí wasp spider, protože to fakt vypadá jak vosa, ale je to pavouk :D), tak jsem si říkala, že ségře by se tam líbilo asi míň :D. Pak jsem potkala dvě zmije a říkala si, že by se tam teda i mamce líbilo míň. A pak… Pak jsem potkala (kromě spousty ptáků, veverek, žab, mloka, atd.) divokého poníka… A to se tam hned líbilo mně míň :D. Nechápejte to zle, nemám nic proti divokým poníkům - kromě toho, že se jich bojím víc, než jsem čekala, že budu :D. Tak si říkám, že je asi štěstí, že jsem nepotkala tu divokou bílou krávu :D. To by mě kleplo :D. Každopádně jsem si dodala odvahy, ignorovala poníka mezi stromy a vylezla na cestu. Vydala jsem se směrem k brance, kudy se šlo pryč… Jenže poník taky vylezl na cestu. A za nim druhý… A třetí… A zastavili se u té brány :D. Tak jsem je tam vyfotila a čekala, než se odeberou pryč (a doufala, že nepůjdou směrem ke mně). Když jsem to pak říkala kamarádovi biologovi, tak se mi smál, že ti divocí poníci jsou přece zvyklí na lidi, když jich tam chodí tolik. Což sice ano, byli evidentně zvyklí na lidi. Ale já nejsem zvyklá na divoké poníky :D. A krom toho tam všude ty varovné cedule, že bacha na poníky a krávy, jsou divocí, nepřibližujte se k nim a rozhodně je nehlaďte ani nekrmte, jsou to zvířata, nevíte, jak zareagují :D :D. To předčilo i ty cedule o tom, že jed křižáka pruhovaného ani zmije nezabije člověka, ale dejte si pozor, pokud jste dítě, důchodce, nebo citlivý jedinec :D. Sice mě nic nekouslo, ale nemůžu říct, že bych z toho byla nějak nadšená :D.

Nejvíc mě z celého výletu ale stejně ohrozil pes dvou důchodců, který se za mnou rozeběhl. Oni se hrozně omlouvali a snažili se ho odtáhnout, ale byli to takoví sotva na nohou stojící staříci a ten pes byl obrovskej labrador :D.
Jinak ale výlet stál za to - a rozhodně jsem tam nešla naposledy, protože byla zavřená tamní office, takže nemám ani pohled :D. Ale za to mám mapu :D. Ta tam byla zadarmo před dveřma :D. (A říkám si, že jsem plány opravdu neměla přehodit kvůli tomu dešti, co hlásili… nepršelo ani jeden den… a včera zavřený Long Walk kvůli Trumpovi, dneska kancelář kvůli víkendu :D.)

Když jsem se vracela domů, všimla jsem si, že s náma ve městečku žijí Češi - na dveřích české jméno, před dveřma škodovka :D. Moc pěkné :D.

Cestu domů jsem si protáhla přes park, od včera je tam ta pouť, tak jsem se šla podívat. Byly tam asi 3 atrakce všehovšudy, a pak nějaké jídlo a stánky, kde si můžete koupit kravinky. Jinak to vypadá stejně jako u nás, akorát nikdo nic nevyhlašuje, hraje tam jen hudba (a ani to neřve nijak moc nahlas). Když jsem šla okolo stánku s hot dogy, vzpomněla jsem si, že jsem vám asi ještě neřekla, jaké tu mají párky :D. Protože to je celkem zajímavé. Místní párky se totiž nedají jíst tak jako ty naše - syrové bez tepelné úpravy. Musíte je dát na gril, do trouby, osmažit, ale nějak upravit je musíte. Ani se tu nevaří, mimochodem, to by asi bylo pěkně hnusný. Je to prostě syrové, nacpané ve střívku. A ty naše klasické párky, co se dají jíst syrové, se tu dají koupit jen v plechovce v kyselém nálevu (chutnají dost po tom nálevu a skoro nikdo je tu nemá rád) :D.

A v neposlední řadě chci poděkovat babičce a dědovi, jejichž pohled dnes dorazil :). Díky, díky!

Tak se mějte fanfárově! Take care! :)

xxooxx K.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jaká je Vaše nejoblíbenější HP kolej?

Nebelvír
Mrzimor
Havraspár
Zmijozel

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama