Je pluto planeta?

31. srpna 2018 v 2:27 | Katie |  Moje au-pair dobrodružství III
Ahooooj!

Jak se máte? Já moc krásně! A přináším další článek :). Už se nám to pěkně krátí, tak si je užívejte, dokud jsou ;). A hlasujte v anketě ;).

Pluto! :)


Ráno mamka odjela s holkama - jela je všechny nechat ostříhat (což znamenalo zastřihnout konečky, ale protože ani jedna nechtěly, tak se prý docela praly s kadeřnicí a byly pryč strašně dlouho). Já jsem po jejich odchodu šla vyluxovat a vytřít. A když jsem si šla pro kýbl a mop, tak jsem našla závaží na ruce a nohy. Tak jsem si to pěkně na sebe připnula a šla jsem makat - a bylo to zároveň posilování :D.

Každopádně jsem měla reálně chuť tím závažím, co jsem měla na ruce, vyrazit malířovi všechny zuby :D. Celé to začalo tím, když jsem doluxovala a šla uklidit vysavač. Musí se zvednout a jakoby zastrčit za hromadu bordelu. A zrovna okolo procházel malíř. Podíval se na mě, jak se chystám zvednout ten vysavač a zeptal se, jestli mi může pomoct. Říkala jsem si, že super, že je hodnej, vysavač jsem mu podala, poděkovala a usmála se. A on se tak uchechtnul a pronesl, že jak někdo může říct, že muži a ženy jsou si rovni, když ani neunesu vysavač. Vyškubla jsem mu ho z ruky a uklidila ho sama. A fakt jsem měla chuť vyzkoušet, jakou mám ránu v ruce se závažím :D. Ale nebyla jsem zlá… Zatím :D. Asi deset minut na to přišel malíř dovnitř a povídá: "Any chance for a cuppa, Kate?" (= v podstatě se ptal, jestli bych mu uvařila čaj). Tak jsem mu na to odpověděla, že jak někdo může říct, že ženy a muži jsou si rovni, když on si ani neumí uvařit čaj. Udělal na mě sprosté gesto… Pak odešel, ale hned se zase vrátil a povídá: "You know, Kate, no one's gonna marry you if you're such a twat." (Víš, Kate, nikdo si tě nevezme, když budeš takováhle twat - nebudu to slovo ani překládat, pokud nevíte, co to znamená, tak buďte rádi…) Prvně jsem se jen zasmála, a pak mu na to říkám: "You know what you're talking about, don't you?" (Víš, o čem mluvíš, že jo?) A to už jen odešel. Pak jsem si ale říkala, že jsem klesla na jeho úroveň a byla na něj zlá. Tak jsem mu uvařila ten čaj… Jenže jak jsem mu ho nesla, tak jsem si říkala, že bych nerada, aby on to vzal jako potvrzení toho, že měl pravdu, nebo tak něco. I jsem zvažovala, že ho vypiju sama, ale on si dává do čaje 3,5 lžičky cukru a já nesladím vůbec. Tak jsem mu to donesla a když na mě pozvedl obočí, tak mu říkám: "See, this twat has just made you a cuppa." (Vidíš, tahle twat ti právě uvařila čaj.) Celý zbytek dne, co tu byl, se mi pak vyhýbal pohledem.

Holky pořád nebyly zpátky a bylo po poledni, tak jsem si udělala oběd sama a šla si zacvičit a číst a tak. Když jsem se vrátila pak, byly doma dvojka a trojka (a táta pracoval zavřený v obýváku) a na stole byl lísteček, co mám uvařit. Po zkušenosti s mletým a domácíma burgerama mi mamka napsala nejen to, co mám vařit, ale i to, jak to mám vařit :D. Tak jsem se na to vrhla a čekala jsem ji každou chvíli zpátky i s jedničkou. Ale ony pořád nikde. Večeře hotová, začínalo to stydnout, bylo 6.15 a to běžně jedí po páté… Tak jsem svolala všechny ke stolu a šli jsme se najíst. Mamka s jedničkou se vrátily až nějak po sedmé. A z mamky vypadlo, že byly u nějakých jedniččiných kamarádů a rodiče se s ní zakecaly, zatímco jednička si hrála s těma kamarádama, takže chytily cestou zpátky tu největší dopravní zácpu. Nechápu, proč ale nenapsala, že se máme najíst bez nich + co se děje.

Po večeři jsem se s mamkou chtěla domluvit na víkend - zítra mám volno, protože jedu do Harry Potter Worldu :). A počítala jsem, že si vezmu sobotu nebo neděli náhradní práci teda. Ale mamka začala, že s tím nepočítá a že většinu času budou stejně pryč, celou sobotu prý a v neděli určitě část dne. No, a že jsem dělala tolik navíc tento týden, takže nemusím vůbec pracovat přes víkend. Ale prý pokud chci strávit čas s holkama, tak mám v neděli. Ale že to nemám brát, jakože pracuju, ale jen si s nima hrát a odejít, kdy se mi bude chtít a tak.

Navíc jsme si s mamkou moc hezky popovídaly. To se popravdě tak často nestávalo. Jakože vycházíme spolu v pohodě, ale nemáme si spolu moc co říct. Ona nechápe, když si dělám srandu, nebo si dělá srandu ona, ale nesměje se tomu nikdo… A jen najít společné téma. Ale ptala se na češtinu, jak se to čte a tak. Protože je přesvědčená, že čeština je odporně těžký jazyk (což ano, je), ale má zafixováno, že tím pádem musí být těžké i čtení. Tak jsem jí říkala, že to vůbec, že to je právě jedna z věcí, která je v češtině mnohem jednodušší než v angličtině, protože jakmile se naučíte, jak se čtou jednotlivá písmenka, ty se pak čtou pořád stejně - až na cizí slova vlastně. Na rozdíl od jejich čtení. Tady se s přípravou na čtení začíná po příchodu do školy ve 4 letech. A jde to tak pomalu a na pytel, že i dvojka pořád ještě nečte perfektně - a je jí 7 (čili po třech letech). Zatímco čeština… Číst se naučíte v první třídě, pak už se to jen cvičí… Tak z toho mamka byla na větvi úplně.

Anyway, trojka přinesla pak omalovánky a vybarvovala. A protože zítra jedou k dědovi (mamčinému taťkovi), vymyslela, že až to vybarví, zítra mu to dá. A jak malovala, tak to pořád komentovala. Že tady zelená a tady modrá, protože se k sobě tyhle barvy hodí. A doprostřed tahle růžová, protože ta je dědy oblíbená. Pak se otočila na mě a začala vysvětlovat, že děda nemá růžovou rád, ale mám rád jeden odstín růžové a to je přesně ten, kterým to vybarvila. Mamka se zasmála a povídá jí na to: "Vlastně mám pocit, že tak to není. Děda je totiž barvoslepý." Já jsem se musela odvrátit od stolu, jak jsem vyprskla smíchy :D. Trojka se začala vyptávat, co to znamená, nakonec se s mamkou dobraly závěru, že to asi nepochopí, ale že dědovi bude celý ten obrázek připadat šedý :D. Trojce to bylo trochu líto, ale já jsem ji uklidnila, že se to dědovi bude stejně moc líbit, protože to pro něj udělala ona.

Jinak jsme dnes vzdělávací okénko měli až před spaním, protože jsme nevečeřeli všichni najednou. A musím říct, že jsem si hrozně oblíbila ty o vesmíru. Fakt mě teď děsně zajímá vesmír, ač se to může zdát úplně neuvěřitelné (zvlášť všem, co mě znáte :D). Dnes jsme se bavili o tom, co jsou ty prstence okolo saturnu (a jupiteru). A bylo to děsně zajímavé. Prý když se tak třeba srazí dva měsíce, tak explodují a ty částice k sobě zachytí prach a různé další částice ve vesmíru - a tohle všechno společně vytvoří ty prstence. Jakože plánuju po návratu navštívit planetárium v Brně (poprvé sama od sebe a dobrovolně do planetária)… Ale tyhle mimozemský témata mi budou chybět…

Jinak mimochodem, je pluto planeta? Já si pamatuju, že jsme se ho ze začátku učili jako planetu, ale pak to nějak změnili a v současné době už by snad planeta být nemělo. Ale když jsem to googlila, našla jsem spoustu názorů a spoustu vědců, kteří si myslí, že by to planeta být měla a tak. A holky tady mají hromadu dětských knížek o vesmíru, co ani nejsou staré a pořád uvádí pluto jako planetu. Stejně tak taťka považuje pluto za planetu. A holky ani nevědí, že někde někteří lidi už to tak nemají.

Mějte se vomvasticky! (Mělo tam být bombasticky, ale nějak jsem se netrefila - a tohle vypadá cool, tak to zůstane :D...) Take care! :)

xxxo K.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Považujete vy osobně pluto za planetu?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama