Jsem britský Michael Phelps

9. srpna 2018 v 0:18 | Katie |  Moje au-pair dobrodružství III
Ahoj, ahoj!

Zdravím z Anglie, z východní části západní polokoule :D. A přináším další článek!

Michael Phelps (nebo moje fotka z dneška? Nejsem si úplně jistá :D...)


Konečně jsme vyrazily plavat! Mamka o tom mluvila už předtím, než jsem přijela, plán byl chodit aspoň jednou týdně :D. Tak jsme dnes byly poprvé. Mamka to vymyslela celé následovně - ona si vezme trojku, bude se s ní válet v dětském bazénku a bude ji učit plavat, aspoň nějaké základy, protože věří tomu, že se dítě nemůže naučit plavat do té doby, než je mu aspoň 7-8. A já, že si vezmu jedničku a dvojku do velkého bazénu, abychom si zaplavaly. Tak to přímo řekla. A dodala, že holky jsou dobrý plavci, ale ať je stejně radši sleduju. Já jsem ale už v Británii plavat byla, takže vím, co tu znamená být dobrý plavec :D. A potvrdily se mé představy. Jednička udělá tak deset temp, takže byla pomalu za hrdinu bazénu. Dvojka udělá jedno. Doslova jedno, než se začne topit. A tím nemyslím, že se jen potopí, nebo co, ale začne okolo sebe mávat rukama a nohama, topí se, prská vodu… Jednou jsem ji zkusila pustit, když plavala, protože to se tak dělá, ne? Na chvilku ji pustit, aby to ani nepostřehla, že ji nikdo nedrží. No, ne… Pustila jsem ji a utopila nás skoro obě :D. Takže od té doby jsem plavala s malým opičátkem okolo krku :D. Ještě štěstí, že to byla dvojka - je z holek bezkonkurenčně nejlehčí :D.

Každopádně jsem v bazéně zase udělala senzaci, protože zaprvé mám bikini, zadruhé opravdu umím plavat proti Britům :D. A to nejsem žádný delfín, ale víte co :D. Když jsem přišla z převlíkárny v bikinách, mamka se na mě podívala a povídá: "Jej, ty sis zapomněla plavky? To nevadí, vrátíme se pro ně." A já na to, že to ale jsou plavky. Tak na to chvíli zmateně koukala a nic neřekla :D. Jinak fakt všichni tady nosí jednodílný plavky - a ještě je to jako opravdu moderní. Jakože já proti tomu nic, jen nevím, co oni mají proti bikinám, protože to pár pohledů přitáhlo. A dalších pár pohledů přitáhlo, když jsem začala plavat. Plavčík (!!) mi řekl, že je překvapenej, jak dobře plavu s dítětem na zádech. Jakože jsem ráda, že jsem se netopila, protože když člověk reaguje takhle, nechtěla bych, aby mě zachraňoval z vody :D. A když jsem si tak jako na záda lehla na vodu - to dělám hrozně ráda, vždycky mě to uklidní, pokaždé to dělám v bazénu - pár lidí okolo mě zatleskalo :D. To jsem si říkala, čemu tleskají, tak jsem se narovnala - a oni všichni koukali na mě a jeden týpek na mě zvednul palec :D. Jakože… No, lidi tu prostě neplavou :D.

Skoro jsem zapomněla zmínit, jak se tu plavčíci berou vážně. Celkem malý bazén, ale kolem něj pořád seděli 4 plavčíci a u každé klouzačky byl jeden. Když od klouzačky odešel plavčík, zavřel k ní vstup. A ti od bazénu odejít nemůžou prostě. Ač jsou 4. Takže když si jeden bere pauzu (jde na záchod, nebo se napít), odvolá toho od klouzačky :D. Aby jeho sedátko nebylo prázdné. Nevím, buď se tu tak dbá na bezpečnost, nebo se plavčíci bojí, aby jim někdo nezasedl místo, až budou čůrat :D.

Jinak jsem si to ale moc užila. Až na to, když se nám jednička schovala, když se šlo do sprch. Já jsem držela za ruku dvojku, mamka akorát odcházela s trojkou. Já jsem několikrát zavolala jedničky jméno a dodala, že jdeme do sprchy, ale protože žádný pohyb, odpověď, nic, říkala jsem si, že už určitě do sprchy šla. Přijdu tam s dvojkou a mamka se ptá, kde je jednička. Jdu ji teda hledat. U naší skříňky není, ani u žádné jiné. Obešla jsem všechny převlékárny a u každé zavolala její jméno. Jdu kouknout do bazénu, tam taky nic. Jdu to celá v šoku říct mamce do sprchy, že ji nemůžu najít, mamka na to reaguje: "To je mi líto." - úplně bez známky jakýchkoliv emocí… Tak odcházím a jdu znova hledat. Po nějaké době - když už aspoň potřetí obcházím jednu řadu převlékáren, vidím dole pod jednou vykukovat vlasy. Tak jsem ji otevřela - a co myslíte? Jednička. A hrozně se smála. Tak jsem ji seřvala jak malýho haranta :D. Lidi se ohlíželi, ona překvapeně koukala… Dovedla jsem ji do sprchy a tam dostala vynadáno od mamky ještě. Vynadáno, rozumějte: mamka jí milým hláskem povídá: "Jméno, Kate se o tebe bála, tohle se takhle nedělá." A když viděla, jak se jednička začala znova usmívat, jako by to snad byla velká prča, tak nás mamka překvapila všechny (a asi i sebe), protože dodala, že jestli se to bude ještě jednou opakovat - jakkoliv, kdekoliv, že neposlechne a budou z toho problémy, tak příště nikam nejede.

Odtamtud jsme pak jely ještě do Ockwells Parku, kde se holky vyblbly na hřišti, ale moc jsme se nezdržely, protože trojka začala usínat na houpačce :D. Byly sice jen 4 odpoledne, ale popravdě jsme vydržely na bazéně necelé 4 hodiny, takže se nedivím, že toho měly holky plné kecky :D.

Po příjezdu domů mamka zapnula televizi a přišla se se mnou poradit. Nechtělo se jí vařit a nikdo z nás neměl hlad, protože jsme se najedly v parku. Tak jsme usoudily, že nebudeme dělat večeři a prostě si dáme zmrzlinu s ovocem, pokud někdo bude mít hlad/bude chtít, může si dát ještě hot cross bun (to je to jejich velikonoční pečivo - skořicové s rozinkama /a křížem navrchu/). Jednička se na sebe snažila pořád upozornit od televize, tak hrozně nahlas kýchala (hlavně to jen hrála, to na tom bylo nejotravnější). Mamce se ji nedařilo utišit - tak jsem se do toho vložila a říkám, že když je chudák jednička nemocná, měla by si jít lehnout do postele rovnou a rozhodně by neměla dostat zmrzlinu :D. Myslím, že to byla nejrychleji vyléčená nemoc v tomhle baráku :D. Mamka mě pochválila, že to bylo dost chytré :D.

Navíc mě napadly další dva poznatky, které jsem jaksi zapomněla zmínit dřív :D. Takže…

Jedno z toho začíná spíš otázkou… Vy, co se učíte/umíte anglicky - jistě víte, co u časů znamená am a pm (am je dopoledne, pm odpoledne). Ale víte, jak je to u 12? Co je poledne a co půlnoc? Co z toho je am a co pm? A pokud nevíte, nebo si nejste jistí, nezoufejte - nevědí to ani rodilí mluvčí :D. Já jsem to věděla, protože jsem nad tím kdysi přemýšlela, a pak si to vygooglila. A ono to teda dává smysl. Půlnoc je am (protože když je 12.01 ráno, tak už to je jasné am), poledne je pm (protože opět 12.01 odpoledne je zase jasné pm). Ale všimla jsem si tady na různých dveřích různých podniků, kde je otvíračka a shodou okolností je to do půlnoci, bývá tam "12 am (midnight)" (midnight = půlnoc) :). Je zajímavé, že se tu nehraje na 00.00, ale spíš na to 12 am, když jsou z toho sami v pytli :D.

A další takový poznatek - Harry Potter je pouze pro děti s malou představivostí :D. A na to jsem přišla takto: bavily jsme se s mamkou o čtení. Ona vymýšlí, co za knížky by mohly bavit jedničku, protože tu docela baví číst (dvojka to někdy nesnáší, někdy ji to baví, musí mít náladu, ale jednička si čte celkem pravidelně a ráda) - a mamka přišla s tím, že už je v 10 letech asi stará na ty knížky, co mají 40 stránek, kdy textu je z toho tak 15 odstavců celkem a obřím písmem. A přišla se mě zeptat na radu, protože není tajemství, že čtu - a když jsem byla malá, četla jsem ještě mnohem víc. Její požadavek byl, aby to byla celá série knížek, aby se do toho mohla jednička začíst, zamilovat, a hlavně, aby tam bylo dohromady víc příběhu, než jen vysvětlování, seznamování s postavama a prostředím :D. Zamyslela jsem se, jaké série jsem četla jako dítě - co by byly anglicky (ne zrovna Rychlé šípy, které jsem sice milovala, ale s porozuměním by se tu asi nesetkali :D) a samozřejmě mě napadl Harry. Toho jsem začala číst někdy v 6 letech, kdy jsem dostala první, tuším, 2 díly od babičky. A když se mi líbily (pravda, měla jsem co dělat, abych se prokousala přes začátek prvního dílu, ten mě nudil, tak mi mamka i pomáhala), dostala jsem od našich třetí. A pak přišel problém - další díly ještě nevyšly v češtině. A tak jsem si na každý další díl musela čekat :D. Každopádně jsem mamce Harryho doporučila, ale varovala jsem ji, že ne všechny ty díly jsou úplně pro děti. Že já s Harrym vyrostla, takže jsem ten problém neměla, ale že zvlášť ty poslední díly by pro jedničku mohly být zatím strašidelné - ona se dost bojí. A já se třeba taky trochu bála u těch posledních dílů a to jsem je četla o pár (dost) let starší než jednička. Tak jsem jen tak začala přemýšlet nahlas, jestli s tím možná trochu nepočkat, protože si říkám, že kdyby v těch mých 6 byly venku už všechny díly, chtěla bych je přečíst všechny. Nechtělo by se mi čekat pár let, než bych dorostla do dění v těch dalších dílech - jestli to dává smysl. Mamka to ale vyřešila :D… Bylo mi řečeno, že na Harryho je malá ještě. Že by to pro ni bylo moc intenzivní, že by to nezvládla. Tak jsem na to poznamenala, že je fakt, že je to intenzivní. A ona, že Harry Potter je knížka buď pro dospělé, anebo pokud pro děti, tak jen pro děti s malou fantazií, protože takové děti se necítí přehlcené tou hromadou vjemů, které ta knížka nabízí. A že jednička má moc velkou představivost, a proto by to bylo moc intenzivní :D. Tak jsem se musela smát - sama pro sebe, ne mamce do obličeje :D. Nemyslím si o sobě, že mám nejdivočejší fantazii na světě, ale myslím si, že ji mám - a rozhodně jsem měla jako dítě :D. A přesně asi proto se mi tak líbil Harry. Protože moje fantazie byla plná těch vjemů. Nebavily mě knížky, kdy moje fantazie mohla jít v klidu spát :D. Ale neva, je mi to nakonec jedno - svůj tip jsem mamce dala :D.

A jen tak mimochodem, na zvonění na sms (a obecně upozornění a maily a tak) mám Harryho z trojky: Expecto Patronum - z téhle scény vystřižené fakt jen na ten jeden zvuk. Jednička se na to pořád ptá, co to znamená, co to je - pořád se chce bavit o Patronech a o Harrym. Zajímá ji to. S taťkou hrajou občas HP hru na pc a to je baví všechny, milují to. A jednička sama poznamenala, že by o tom chtěla vědět víc :D. Tak aby se mamka nedivila, až zjistí, že její dítě má asi malou představivost - až ji začne bavit HP, protože si ho půjčí v knihovně ve škole, kam chodí sama, nebo tak něco :D.
Mám vystřižené od 0.39 vlastně jen do té chvilky, jak to dořekne (resp. dořve) :D.

Tak se mějte krásně! Expecto Patronum! A hlavně: Take care!

xxxo K.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama