Odjela ségra :(

28. srpna 2018 v 0:01 | Katie |  Moje au-pair dobrodružství III
Ahooooj!

Je to tak... Anča je pryč :(. Ale mi už tu tolik času taky nezbývá, abych byla upřímná. Akorát se teď těším domů najednou víc :D. Jak jsem ale zmínila... zbývají mi teď 3 dny práce, 2 dny volna, 3 dny práce + další jedu, ale slíbila jsem mamce, že ráno ještě pomůžu. Takže to už asi zvládnu :D... Tady počítadlo: link! :)

V článku se o tomto songu mluví - v souvistlosti s tatínkem a trojkou... To se budete divit :D...



První, co musím zmínit, je hlavně to, kolik jsme ušly včera s Ančou v deštivém Windsoru. Úplně jsme na to zapomněly :D. Takže telefon říká: 31 012 kroků = 20,93 km :). A teď už k samotnému článku… Anča si ráno sbalila - a sbalila hromadu mých věcí, zejména knížky, protože se mi tady nějak rozmnožily, mám pocit. A táhnout to domů, tak se snad do váhového limitu zavazadla nevejdu :D. Tak jsem to nacpala chudince Anče do příručáku :D.

Po snídani Anča musela na vlak, aby stihla letadlo. Mamka si představovala, že jí pomůžu s výpravou holek ven, ale zase když jsem zmínila, že Anča už pojede - s tím, že by to kdyžtak zvládla sama, tak ne, prý mám jít na nádraží s ní. No tak jsem šla s ní. Mamka mi ještě řekla, že pokud se stihnu vrátit, než odjedou, můžu se k nim přidat na cestu do parku, ale musela bych si na cestu udělat oběd. Tak jsem se trochu courala cestou domů, moc se mi nechtělo :D...

Chytila jsem je ve dveřích a ještě dalších asi 15 minut byly ve dveřích. A mamka už znova nenabízela, ať se k nim přidám :D. Spíš poprosila, jestli bych nemohla poklidit, co stihnu. Vzpomněla jsem si u toho na mou uklízecí horečku, než Anča přijela. Na blog jsem o tom nepsala, protože jsem Anču nechtěla před příjezdem strašit… Ale teď už můžu :D. Je tu odporně moc pavouků. Jakože tolik pavouků, jako mají v tomhle baráku, jsem za celý život snad neviděla ani celkem :D. A protože Anča má z pavouků panickou hrůzu, před jejím příjezdem jsem se vydala na velký úklid - zejména koupelny a mého pokoje. Obzvlášť koupelna byla hrozná. Jsem běžně ten člověk, co ječí, ať ostatní pavouky nezabíjej a spíš je vynesou ven. Sama pavouky vynáším ven… Ale tady se to nedalo. Po důkladné analýze situace jsem vytáhla vysavač. A vysála jsem 29 pavouků v té pidi koupelně. Celá nadšená, jak jsem to vyřešila, jsem se odešla naobědvat. A když jsem se za hodinu vrátila do koupelny, ve třech rozích už zase byly pavouci. Bála jsem se, jak to proběhne, ale zvládly jsme to s Ančou bez pavoukového karambolu :D.

Dneska jsem teda roztřídila holkám oblečení, tak nějak obecně poklidila a chtěla jsem i vytřít - protože to běžně dělám v pondělí, ale země byla podezřele čistá, tak jsem to nechala na později, až to bude potřeba :D. Naobědvala jsem se a šla si číst, ale jen jsem otevřela knížku, rozletěly se dveře. Mamka a holky zpátky - ani se venku nenajedly, trojce je prý špatně. Šla si teda lehnout do obýváku a poslouchat namluvené pohádky, zatímco já jsem šla pomoct mamce vybalit auto. Ona mi říká, že má zítra technickou a že je potřeba vystěhovat z auta všechno - a odešla se najíst. Tahala jsem věci z toho auta dobrou půl hodinu… A to jsem to nenosila nikam daleko, ani jsem to nenosila po jedné věci. Ale v autě byly hromady oblečení - nekecám, z těch hadrů, co jsem vynosila, by se dala obléct jedna celá africká vesnice na rok… Jakože to auto přetýkalo hadrama. Krom toho v něm bylo kolo a 4 koloběžky, 5 dětských sedaček, 8 batohů, knížek tolik, že jsem je nesla aspoň na desetkrát, abych to unesla, několik krabic kapesníků a vlhčených ubrousků. A jídla, že byste tím nakrmili tu samou africkou vesnici tak na 5 let. Něco z toho jídla mi přišlo naproti… Jakože bordel a bordel… Oni třeba to kolo a ty koloběžky z auta běžně nevyndávají, protože to v baráku nemají kam dát - a stejně to používají jedině v případě, že autem dojedou do parku… A ty knížky jsou taky v autě furt. A hračky a jídlo… Akorát kdykoliv se někam jede, tak mamka zabalí další věci, aby měla jistotu, že má, co potřebuje. Takže z auta je skladiště… Každopádně po té půl hodině auto pořád nebylo prázdné, ale prý to mám nechat, že to mamka vynosí, až to půjde luxovat. Já jsem místo toho šla cvičit s jedničkou basu.

Pak jsme s mamkou začaly připravovat večeři - pizzu. Prý pro mě, aby mi nebylo smutno, že Anča odjela :D. Mamka udělala pizzu s pálivou čočkou (tu čočku mám ráda, ale na pizze je to zvláštní) a s baked beans (jsou jimi posedlí, cpou to na všechno :D - ne rodinka, ale Britové) :D. Taťka poslal holky, ať nám jdou pomoct. Protože trojka dělala ptákoviny, řvala a furt holky rušila, tak ji táta poslal jim pomoct… Ona se zasekla, podívala se na něj a řekla, že nemůže pomoct připravit na stůl. A když se zeptal proč, tak trojka povídá: "Mamka říkala, že mi dnes není dobře." Musela jsem se smát… Rychle pochopila, že když to na mamku dobře zahraje, tak bude mít klid a nebude muset nic dělat :D. Táta se s ní nezlobil. Mám pocit, že občas dost rezignuje… Ale co mu zbývá no.

Po večeři šla jednička umýt nádobí! Nestačila jsem se divit. Nevím, co se tu dělo přes víkend, ale dneska poslouchala a občas dělala takhle něco navíc, takže asi musela pěkně dostat od taťky zase ten jejich rozhovor - protože tohle jsem fakt neviděla :D. Ale jako jsem ráda - udělala nádobí za mě :D.

Krom toho mám pro vás pár věcí, co se nutně nevztahují k dnešku, ale vzpomněla jsem si na ně…

Sladký - jak rodiče oslovují holky? Mamka jméno + sweetie (= sladkost, jako oslovení je to něco jako zlatíčko). Taťka sweet + něco (= sladký něco)… Např. sweet potato, sweet pea, sweet banana, sweet pie (= sladká brambora, sladkej hrášek, sladkej banán, sladkej koláč), atp. Řekněte, chtěli byste, aby vám někdo říkal sladká bramboro?

Prdění - to tady vůbec není neslušný. Holky prdí u jídla a tak a rodičům to přijde vtipné. Co ale je neslušné, je používání slova prdět/prdnout si/prd a tak. Takže holky místo toho musí říkat bottom burp (= "zadní krknutí").

Video - taťka dělá pro malou video k pátým narozkám, které má na konci září. Dává do toho super domácí videa a fotky, kousek jsem viděla. Je to hrozně pěkné. Ale dal k tomu song How to Be a Heartbreaker… Nevím, jestli jsem jediná, komu to přijde nevhodné. Jakože ten song je super, já ho mám taky ráda, ale sakra pro pětileté díte? Název znamená "Jak být lamač srdcí" a celej song je opravdu prakticky návod pro holky, jak lámat chlapům srdce :D.

Nepřipoutané sedačky - řešili jsme dnes s kamarádem, že je strašné, že maminka nechává dětské sedačky jen tak nepřipoutané. A že nepomohlo, ani když jsem jí to řekla. Nakonec jsem po rozhovoru s ním usoudila, že za pokus nic nedám a zkusím to říct taťkovi, na vážno a jakože mám fakt strach. Reakcí mi na to bylo, že to je v pohodě, protože ona je dobrá máma a ví, co dělá... A že je dobrá řidička, takže se nic nestane... Jako je fakt, že táta je zase vozí bez sedaček často, že se mu do auta nevejdou. Takže stát se něco v tátově autě, tak se mu holky uškrtí na pásech. No... Doufám, že se nic nestane...

Tak se mějte! To jsem skončili ale pozitivně, si říkám :D. Take care! :)

xxox K. (opět sama :/...)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama